De-Dolarizace: Trend, který otřese cestovním ruchem

V rámci letošního setkání sdružení thajských cestovních agentur a asociace thajských hotelů dne 5. února přednesl profesor Dr. Piti Srisangnam, vedoucí nadace ASEAN, přelomovou přednášku o Thajsku. Cituje “De-Dolarizaci” jako jeden z “6D” trendů, které otřesou cestovním ruchem. Ostatními pěti jsou Dekuplizace/de-rizikování globálních hodnotových řetězců, Deglobalizace, Destabilizace, digitální propast a degradace životního prostředí.

Kdo je Dr. Piti Srisangnam?

Dr. Piti Srisangnam získal titul Ph.D. v oboru ekonomie a obchod na University of Melbourne (Austrálie) a magisterský titul M.A. v mezinárodní ekonomii a financí na Chulalongkornově univerzitě (Thajsko). Na Chulalongkornově univerzitě od roku 2002 vyučuje mezinárodní ekonomii a studia ASEAN pro bakalářské a magisterské studenty. V letech 2010 až 2012 působil jako zástupce ředitele pro akademické záležitosti na Centru evropských studií a v roce 2012 se stal zástupcem ředitele pro akademické záležitosti na Centru pro studia ASEAN na Chulalongkornově univerzitě, předtím než se v roce 2013 stal ředitelem Centra pro studia ASEAN. V roce 2019 byl vybrán pro ocenění Rising Star Royal Thai Government Scholarships Association Award: Rising Star. V roce 2021 obdržel stipendium Dongfang Scholarship na půlroční výzkumný pobyt na Pekingské univerzitě. Publikoval řadu článků v časopisech a knihách, například o hospodářském rozvoji jihovýchodní Asie, obchodu se službami mezi členskými státy ASEAN, o regionální hospodářské integraci ASEAN a Evropské unie, o hospodářské reformě a rozvoji malých a středních podniků v Thajsku a o vztazích ASEAN-Indie, ASEAN-Čína, ASEAN-Japonsko a ASEAN-Jižní Korea. Kromě akademické činnosti také moderoval čtyři rozhlasové pořady zaměřené na aktuální témata v ASEAN.

Rozhodující přednáška o Thajsku na společném setkání sdružení thajských cestovních agentur a asociace thajských hotelů v únoru otřese obsahem oboru nejen v Thajsku, ale i dál. Poprvé pozvaly dvě přední thajské organizace působící v cestovním ruchu profesora, aby diskutoval o vlivu geopolitických konfliktů na jejich podnikání, což odvrací pozornost od opakujících se nudných debat o oživení po COVIDu, udržitelnosti a technologiích.

Dr. Piti si v soudně argumentované přednášce vzal do kříže mnoho optimistických mluvčích firem na průmyslových fórech. Mezi řádky upozornil na problematickou roli Spojených států v rámci všech “6D” trendů, od válek a konfliktů po kolísání měn, obchodní války, technologické změny a ekologický úpadek.

De-Dolarizace: Podívejme se na prezentaci klíčových faktů

Profesor Piti představil mnoho důvodů, proč se země a firmy stále více vzdalují od amerického dolaru. Více než 50 % mezinárodního obchodu Číny již nepoužívá americký dolar. Čína také snížila své držby amerických pokladničních poukázek z více než 1,3 bilionu dolarů na 700 miliard dolarů kvůli “neodpovědné měnové a fiskální politice Spojených států”.

Profesor Piti uvedl příklad používání kvantitativního uvolňování (QE) Spojených států k obnově ekonomiky během Sub-Prime ekonomické krize (2006-2009), globální finanční krize (2009-2012) a krize způsobené COVIDem (2020-2022), během kterých Spojené státy do systému vložily 9,4 bilionu dolarů. Kvůli velmi nízkým úrokovým sazbám v Americe tehdy peníze odtékaly z USA do zemí jako je Thajsko. To vedlo k posílení thajského bahtu a ovlivnilo thajský cestovní ruch a vývoz.

Také Spojené státy pocítily dopad, protože politika QE vyvolala inflaci, což zase vedlo ke zvýšení úrokových sazeb. Od roku 2022 do začátku roku 2023 byly úrokové sazby zvýšeny 11krát z 0,25 % na 5,5 %. Potom začaly peníze v obrovském množství opět proudit zpět do Ameriky, což vedlo ke znehodnocení thajského bahtu.

De-Dolarizace: Trend budoucnosti?

“Takže mnoho zemí začíná přemýšlet o tom, proč by se měly spoléhat na Ameriku, když se musí vypořádávat s takovýmito kolísáním měn,” řekl profesor Piti. V této souvislosti uvedl další příklad “neodpovědné fiskální politiky Spojených států”. Během této doby byla úroveň zadluženosti americké vlády přibližně 35-36 bilionů dolarů, zatímco jejich HDP bylo 26 bilionů dolarů. Splatka dluhu stojí Ameriku přibližně 1 bilion dolarů měsíčně.

„Tohle jsou hry, které Amerika hraje. Je to jako první kreditní karta k nákupu zboží. Když je kreditní limit zaplněn, použijte druhou kreditní kartu k úhradě dluhu za první kreditní kartu. Až bude i druhá kreditní karta plná, požádejte Kongres, aby zvýšil limit na třetí kreditní kartu a zaplatil dluh na první a druhou kreditní kartu. Nakonec to skončí na soudní lince,“ dodal profesor Piti.

Podle něj se v dnešní době ptáme spíše na to, zda by Spojené státy někdy mohly zbankrotovat. “Dříve lidé nevěřili, že Spojené státy by se dostaly až do tohoto bodu, protože všichni používají americký dolar. Ale Čína, která je největší továrnou a největší ekonomikou světa, již snížila své používání dolaru na polovinu.“ Stejně jako Nizozemsko a Velká Británie měly kdysi dominantní měny, „tratí někdo s těmito měnami obchod? Odpověď: Velmi málo,“ dodal profesor. Proto se podle něj už neptejme, jestli se to stane, ale kdy se to stane.

De-Dolarizace a bezpečnostní rizika

Piti také vyvrátil tvrzení, že americký dolar je bezpečnou měnou. Varoval cestovní operátory a hoteliéry, že nevědomky mohou porušit americké zákony proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Po roce 2001 Spojené státy upravily svůj měnový zákon tak, aby se americký dolar stal nástrojem pro výkon mimoúzemských práv.

„Pokud dvě země používají své měny pro obchodování, není žádný problém. Ale pokud je americký dolar používán pro jakákoli obchodování se zemí, která může čelit sankcím, jako je Írán, „Amerika má právo nás zatknout“, řekl.

Za to, když Čína vyváží zboží do Íránu, je vždy fakturování v jüanech.

Na závěr připomněl případ CFO společnosti Huawei, dcery majitele společnosti, která byla zatčena při přestupu v Kanadě kvůli jednomu případu obchodování Huawei s americkými dolary. Nakonec nebylo nic proti ní nalezeno a byla propuštěna.

Profesor Piti se ptal cestovních operátorů a hoteliérů, zda kdy četli podrobnosti formulářů pro hlášení devizových převodů, které musí být použity při převodech nebo přijímání prostředků.

1. Co je “De-Dolarizace”?

De-Dolarizace je trend, při kterém se země a firmy vzdalují od používání amerického dolaru ve svém mezinárodním obchodu a finančních transakcích. V tomto trendu je kladen důraz na snížení závislosti na dolaru a hledání alternativních měn a platebních systémů.

2. Jaké jsou hlavní důvody pro De-Dolarizaci?

Existuje několik důvodů, proč země a firmy přistupují k De-Dolarizaci. Mezi nejčastější důvody patří obavy z nestability amerického dolaru, neodpovědné fiskální politiky Spojených států, geopolitických konfliktů a rizika spojeného s používáním dolaru ve finančních transakcích.

3. Jaký je vliv De-Dolarizace na cestovní ruch a podnikání v Thajsku?

De-Dolarizace může mít vliv na cestovní ruch a podnikání v Thajsku, protože země se stále více vzdaluje od používání dolaru. To může ovlivnit směnný kurz thajského bahtu a mít dopad na turistický průmysl a export.

4. Jaké jsou bezpečnostní rizika spojená s používáním amerického dolaru?

Používání amerického dolaru ve finančních transakcích může přinést bezpečnostní rizika. Zákony Spojených států proti praní špinavých peněz a financování terorismu mohou být nechtěně porušeny, a to zejména při obchodování se zeměmi, které jsou pod sankcemi. Spojené státy mají právo zatknout osoby, které poruší tyto zákony.

5. Jak se může De-Dolarizace ovlivnit mezinárodní obchod a finance?

De-Dolarizace může mít vliv na mezinárodní obchod a finance tím, že přináší změny ve struktuře a používání měn ve světovém obchodě. To může mít dopad na směnné kurzy, hospodářskou stabilitu a konkurenceschopnost jednotlivých zemí. Země se snaží hledat alternativní měny a platební systémy, které by byly méně závislé na dolaru.

Definice klíčových pojmů

– De-Dolarizace: Trend, při kterém se země a firmy vzdalují od používání amerického dolaru ve svém mezinárodním obchodu a finančních transakcích.

– ASEAN: Zkratka pro Asociaci národů jihovýchodní Asie, regionální sdružení zahrnující 10 států jihovýchodní Asie, včetně Thajska.

– GDP: Hrubý domácí produkt, měří ekonomický výkon země nebo regionu.

– Měnový zákon: Zákon upravující používání měny a měnové politiky země.

– Praní špinavých peněz: Nezákonný proces přeměny peněz z nelegálních zdrojů na legální formu, aby byly skryty původní zločinné aktivity.

– Financování terorismu: Poskytování finančních prostředků nebo zdrojů organizacím nebo jednotlivcům zapojeným do teroristických aktivit.

Související odkazy

Oficiální webová stránka ASEAN
Bank of Thailand (Centrální banka Thajska)
Chulalongkornova univerzita